Studijní zaměření: Hra na housle

Housle jsou nástroj s velmi širokou možností uplatnění, na naší škole konkrétně v sólové či komorní a orchestrální hře. Mladší žáci (do 3. ročníku studia) si mohou zahrát v souboru Suzuki. Suzukiho metoda, jejímž zakladatelem je japonský učitel na housle Shinichi Suzuki, spočívá ve hře v unisonu, tedy v jednohlasu, s doprovodem klavíru. Starší žáci se pak uplatní v houslovém orchestru Dolce violini. V tomto orchestru hrajeme skladby pro 2 i více hlasů s doprovodem klavíru. Také spolupracujeme s jinými odděleními (například s pěveckým, dechovým, kytarovým a bicím). Orchestry i komorní tělesa se prezentují na všech významných koncertech a akcích naší školy. Každoročně se žáci houslového oddělení zúčastňují soutěží na celostátní i mezinárodní úrovni s vynikajícími výsledky, příkladem může být Dittersova soutěž ve Vidnavě, Újezdská notička, O cenu Václava Krůčka v Novém Jičíně či Kociánova soutěž. Naši houslisté rovněž reprezentují školu na krajských přehlídkách, které se konají na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, ale také se zúčastňují přehrávek s Janáčkovou filharmonií. Žáci rovněž hrávají na koncertě Talenty regionu. V současné době mají naši absolventi uplatnění i v profesionálních orchestrech jako je Národní divadlo v Praze nebo Moravská filharmonie Olomouc. Rovněž dle zájmu připravujeme žáky ke studiu na střední i vysoké školy uměleckého směru.

Studijní zaměření: Hra na violoncello

Violoncello nazývané též také cello je strunný hudební smyčcový nástroj. Název znamená v překladu z italštiny malá basová viola. Rozměrově je violoncello asi dvojnásobně velké než housle i viola, ale menší než kontrabas. Hraje se na něj tak, že je opřené o zem bodcem. Violoncello je nástroj, který je nejvíce podobný člověku především v podobnosti hlasu, jelikož při hře si mohou žáci zazpívat ve svém hlasovém rozsahu. Na cello mohou hrát děti již od 5 let a stanou se s nástrojem skvělou dvojicí, jelikož hra na něj dokáže fascinovat nejen líbezným sametovým zvukem, ale také širokou škálou uplatnění – jak sólovým, tak i v orchestrech, komorních hrách, ale i v kapelách.

Studijní zaměření: Hra na kontrabas

Vývoj hry na kontrabas je od jeho počátků až do současnosti silně ovlivňován českými hráči. Mezi světově proslulé hráče na kontrabas patří například František Šimandl, František Hertl, Gustav Láska, František Pošta a mnoho dalších. Podobně máme své zástupce i v oblasti jazzu. Zde patří Miroslav Vitouš nebo Jiří Mráz. Kontrabas patří do rodiny smyčcových nástrojů houslového typu. Jeho historie sahá až do 16. století. Původně vznikl jako výhradně doprovodný nástroj. Postupem času jej však někteří virtuózní hráči dokázali povýšit na sólový nástroj. Kontrabas si našel svou nezastupitelnou úlohu také v populární hudbě 20. století – především v jazzu. Technika hry na tento nástroj se tak začala vyvíjet současně dvěma směry. Předmět Hra na kontrabas seznamuje žáky s oběma směry. Na jedné straně stoji hra smyčcem a studium notového materiálu a na té druhé hra prsty z akordických značek a osvojování si základů improvizace. Žák má tak širokou možnost uplatnění – od komorních souborů až po jazzové kapely.